Jiří Paták (exChytrý Honza): Z oblíbenců na trhu se stal renegát a máme přišli o klíčové zakázky

V dalším díle podcastu CEO na ostří nože mluvíme s Jiřím Patákem, zakladatelem srovnávače finančních produktů Chytrý Honza a dnes majitelem projektu Patron GO. Chytrého Honzu založil v roce 2008, kdy lidé ještě nebyli zvyklí srovnávat ani v e-shopech a finanční produkty si brali v pobočce „spořitelny na rohu“. Název odkazoval na pohádkového Honzu, který vždycky nakonec přechytračí silnější. Stejně tak měl běžný klient vyzrát nad velkou bankou.

Firma stála na třech hodnotách: idealismu, že klient vyhraje nad velkými hráči, víře v totální digitalizaci a týmovosti. Za devět let se obrat vyšplhal na bezmála půl miliardy. Kultura se podle Patáka měnila spolu s dospíváním firmy, od „šťastného dětství“ přes pubertu, kdy končí absolutní svoboda, až po dospělost s pravidly a strukturou. První velký střet přišel s akvizicí poradenské firmy Bonnet. Paták ho popisuje spíš jako „střet civilizací“: startupisté, kteří chodili do práce v sedm ráno, se potkali s týmem zvyklým na dlouhé obědy a odchody ve čtyři. Obě strany nakonec stmelila víra, že technologie pomáhá klientům, poradcům i bankám. Hybridní model kombinující digitál a osobní kontakt dnes podle Patáka na trhu vyhrává.

Zlom přišel v roce 2016 se vstupem pojišťovny Aegon. Paták přiznává, že ho to tehdy naplňovalo hrdostí a „růžové brýle zastínily veškeré racionální uvažování“. Ve firmě byli tři akcionáři: velká nadnárodní korporace, lokální fond a on sám. Všechna zásadní rozhodnutí museli schvalovat jednomyslně. Když se Aegon pod tlakem svých akcionářů rozhodl opustit střední a východní Evropu, stal se „mrtvou vahou“ a firma se nemohla rozhodovat. Paták z vedení odstoupil a nastoupil zahraniční CEO. Z původních hodnot ale nepokračovala ani jedna. Firma přestala inovovat, prošla velkými personálními změnami a z padesáti klíčových lidí jich zůstalo sedm nebo osm. Banky a pojišťovny se začaly obracet přímo na Patáka, protože „z oblíbence na trhu se stal renegát“ a firma mohla přijít o klíčové kontrakty. Paták proto podíly vykoupil zpět, firmu stabilizoval a v roce 2019 ji prodal skupině DRFG.

Za největší chybu dnes považuje, že špatně odhadl, jak je firma dospělá. Startup, jehož plán nepřežije první dva tři měsíce, se těžko sžívá s korporací, kde rozhoduje každé procento odchylky od plánu. Kdyby mohl, se vstupem velkého hráče by dva tři roky počkal. Hodnoty i část týmu ho ale provázejí dál. S bývalými kolegy, kteří dnes pracují v bankách, u brokerů nebo v online firmách, je stále v kontaktu, protože se podle něj „rvou za původní myšlenku, jen v jiném dresu“.

Na co ještě v podcastu najdete odpověď?

• Jak se mění firemní kultura s tím, jak firma dospívá

• Co se stane, když se potká startupová a konzervativní firemní kultura

• Proč může jednomyslné rozhodování akcionářů firmu paralyzovat

• Jak poznat, že je firma dost dospělá na vstup velkého investora

• Proč jsou dnes spotřebitelé ve financích zranitelnější než před patnácti lety

• Jak se za posledních deset let změnily banky a pojišťovny

Příběh Chytrého Honzy podle Jiřího Patáka ukazuje, že vstup velkého investora není jen finanční rozhodnutí. Když firma ztratí hodnoty a lidi, na kterých stála, rozpadá se rychleji, než čísla stačí ukázat. A dědictví firmy nakonec tvoří hlavně tým, který si její myšlenku nese dál.