20. 1. 2026
V dalším díle interní série Kogi na ostří nože mluvíme s Davidem Novákem o tom, jak dávat firmy do pohybu v době umělé inteligence. David Novák vysvětluje, proč AI není jen další technologický projekt, ale změna, která v horizontu několika let přepíše náplň většiny rolí a rozdělí firmy na AI-nativní a na ty, které zůstanou u tradičních nástrojů.
Největší brzda přitom často neleží v technologii ani rozpočtu na infrastrukturu, ale v organizační paralýze a obavě lidí AI vůbec používat. A když se adopce odehrává jen jako neřízená shadow AI economy, vzniká sice individuální úspora času, ale ne systémová změna výkonu, rychlosti rozhodování ani kvality interní komunikace.
Přehrajte si rozhovor na YouTube:
Ve větších organizacích David Novák popisuje opakující se vzorec: vznikne AI agenda (centrum excelence, AI oddělení, AI officer), vznikne komplexní strategie – a zbytek firmy pasivně čeká, co z toho vypadne. Často se to opírá o narativ: nejdřív udělejme pořádek v datech, pak teprve AI use casy, což v praxi vede k paralýze v řádech let a poskytuje lidem alibi, proč neměnit týmy, návyky ani způsob práce.
Data a governance nejsou zbytečné. Bez nich řadu tvrdých use casů v risku, compliance nebo automatizaci nelze dělat bezpečně. Problém nastává ve chvíli, kdy se přístup data first používá jako univerzální výmluva, která zastaví i rychlé piloty tam, kde se dá začít okamžitě a s minimálními investicemi.
Největší hodnota AI nemusí být jen v robotizaci procesů, ale v měkké vrstvě organizace: komunikace, interpretace, sdílení strategie, meetingy, zápisy, e-maily, Teams/SharePoint a kultura. Právě tady vzniká obrovská ztráta hodnoty skrze šum, nedorozumění a rozdílné výklady, a AI může rychle pomoci tím, že analyzuje firemní jazyk a odhaluje drift od strategie. Současně platí, že pokud strategie není skutečná (chybí trade-offy, je to jen seznam přání), AI jen urychlí produkci „hezkých textů“, které nic nerozhodují.
Praktický první krok k řízené adopci proto není nutně obří datová platforma, ale bazální pořádek v tom, kde firma mluví a ukládá znalost: kde jsou zápisy, strategické dokumenty, výstupy ze schůzek, jak jsou postavené Teams kanály a SharePoint. Bez toho adopce sklouzne do „shadow AI economy“ (lidé používají AI potají, nesystémově), která šetří čas jednotlivcům, ale neposune firmu jako celek. A jako rychlý pilot dává smysl například sales koučink z přepisů schůzek: AI připraví zápis i konkrétní feedback s citacemi a doporučeními, případně metrikami – ty jsou často nezbytné, aby vedení dokázalo změnu obhájit, i když nesou riziko "hraní na skóre“.
Na co ještě v podcastu najdete odpověď?
Proč David Novák tvrdí, že větší technologickou revoluci už současní manažeři nezažijí – a co to udělá s rolemi ve firmách
Jak a proč vzniká AI paralýza ve velkých organizacích (centrum excelence, „nejdřív data“, čekání v řádu let)
Co je „shadow AI economy“ a proč firmě často nepřináší systémovou hodnotu, i když jednotlivcům šetří čas
Proč se vyplatí začít v „měkké vrstvě“ organizace: jazyk, meetingy, dokumenty, výklady strategie
Jaký „minimální pořádek“ v Teams/SharePointu potřebujete, aby se AI přestala dít jen punkově
Jak vypadá praktický AI use case pro sales koučink z přepisů schůzek a proč funguje kontinuální zpětná vazba
Proč někdy bez tvrdších metrik změnu neobhájíte – a kdy naopak hrozí, že metriky zničí podstatu rozvoje
Proč i po případném „splasknutí“ AI bubliny technologie zůstanou a tlak na změnu práce nepoleví
Pokud chcete AI v organizaci uchopit jako řízenou změnu (ne jako nekonečný strategický projekt ani jako neřízený „shadow“), začněte u konkrétního cíle a jednoho pilotu, na kterém se dá rychle ukázat hodnota – a teprve potom škálujte.