Firemní kultura jako přehlížená příležitost. Čeští CEO ji (zatím) nevidí

V době, kdy firmy čelí neustálým změnám, hledají lídři nové způsoby, jak udržet výkonnost, inovovat a přitáhnout nebo udržet klíčové lidi. Zatímco ve světě se čím dál víc mluví o firemní kultuře jako o jednom z nejsilnějších nástrojů růstu, v Česku zůstává často na vedlejší koleji. A potvrzují to i data. 

Podle aktuálního průzkumu PwC mezi českými CEO považuje firemní kulturu za hlavní růstovou příležitost v následujících 12 měsících pouhých 5 % oslovených lídrů. Většina se soustředí především na inovace, expanzi a technologický rozvoj. Největší obavou pro ně zůstává nedostatek kvalitních lidí. 

Na první pohled to dává smysl – jenže právě firemní kultura může být jedním z klíčových faktorů, jak si kvalitní lidi udržet, jak přitahovat nové a jak podporovat inovace i výkon. Zahraniční lídři si to podle všeho uvědomují mnohem víc, než ti čeští. 

Výzkum globální poradenské firmy Spencer Stuart, který zahrnoval více než 2 000 CEO a vrcholových manažerů a 1 200 zaměstnanců, ukazuje naprosto opačný trend. Až 75 % lídrů v průzkumu uvedlo, že firemní kultura je pro ně strategickou prioritou při řízení změn. Vnímají ji jako zásadní nástroj adaptace, angažovanosti a dlouhodobé výkonnosti firmy. 

Proč je v přístupu takový rozdíl? V mnoha zahraničních firmách už vedení chápe, že firemní kultura není jen „měkké“ téma pro HR, ale klíčový nástroj pro strategickou změnu. V Kogi rádi říkáme, že kultura je hnací motor strategie. Zatímco strategie určuje směr na mapě, kultura je motor, který nás po této cestě žene kupředu. 
Díky silné kultuře dokáží firmy lépe zvládat digitální transformace, rychleji reagovat na proměnlivé trhy a budovat prostředí, ve kterém chtějí lidé zůstávat a podávat špičkové výkony. 

„Mnoho dnešních CEO v Česku bylo formováno dobou komunismu, kdy se o organizační kultuře nemluvilo – protože existovala jen jedna daná shora. To poznamenalo i vnímání kultury jako tématu vůbec. Stejně jako Dunning-Krugerův efekt, i tady často platí, že se o kultuře mluví, ale jen málo lídrů opravdu chápe, co všechno obnáší a proč jde o tvrdé byznysové téma. Pokud není řízena z úrovně vedení firmy – končí to nenaplněnými cíli a ambicemi. Změna je možná, ale stejně jako u jiných slepých míst vede jen přes systematické vzdělávání. Podle mě bude trvat minimálně dalších 5 let, než se české vedení firem v tomto ohledu přiblíží světovým standardům.“ komentuje situaci Filip Černý, Partner Kogi.  

V Česku zatím kultura často zůstává chápána jako „nice to have“ – něco, co není nutné řešit hned, co je těžko uchopitelné nebo měřitelné. Jenže právě kvůli tomu mohou firmy přicházet o největší příležitost: vytvořit prostředí, které lidi motivuje, spojuje a podporuje tak naplňování strategie firmy a plnění jejích cílů. 

Firemní kultura neznamená benefity ani slogany na stěnách. Je to způsob, jak firma ve skutečnosti funguje každý den. Odráží se v mnoha prvcích organizace – od mise a hodnot přes organizační strukturu, styl vedení, úroveň transparentnosti, pracovní prostředí až po komunikační zvyklosti a systém odměňování. 

Firemní kultura má přímý dopad na to, jak dobře se firma dokáže přizpůsobit změnám, jak kvalitně spolupracují týmy, jaký styl leadershipu převládá a jak atraktivní je firma pro nové talenty. 

Je to každodenní realita toho, jak se ve firmě pracuje, komunikuje a rozhoduje. A právě tahle realita rozhoduje o tom, jestli strategie zůstane jen na papíře – nebo se promění ve skutečné výsledky. 

Čeští CEO, možná je na čase změnit úhel pohledu! Firemní kultura není vedlejší téma. V dnešním světě plném změn a nejistot může být právě ona tím, co rozhodne o tom, jestli vaše firma poroste – nebo bude přešlapovat na místě.